Novinky

12-ti účastníkům sommelierského kurzu byl udělen certifikát na VŠH Katedra hotelnictví uspořádala kurz sommelierů, jež probíhal na VŠH ... Seminář VŠH završil závěrečné práce na výzkumném projektu Vysoká škola hotelová v Praze (VŠH) ve spolupráci s akciovou společností ... KCR: Vydána publikace CzechTourism o organizaci cestovního ruchu Po Cykloturistice představila Česká centrála cestovního ruchu-CzechTourism ... Akademická rada schválila Aktualizaci dlouhodobého záměru pro r. 2012 Dne 13. října 2011 se konalo podzimní zasedání Akademické rady ... Patnáctiprocentní sleva na učebnice anglického jazyka od Oxford University Press Vážení studenti, po předložení potvrzení, že jste studenty naší ...

» Archiv
 

Kolokvium VŠH: Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit

Vysoká škola hotelová v Praze uspořádala dne 28. 6. 2010 ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a Společností vědeckých expertů cestovního ruchu kolokvium věnované problematice statistických dat v cestovním ruchu České republiky. Kolokvium se uskutečnilo v rámci řešení projektu výzkumu a vývoje MMR WD-37-07-2 Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit.

Ing. Antonín Franke, CSc., odpovědný řešitel projektu, ve svém příspěvku seznámil posluchače s dosavadním postupem prací, přičemž zdůraznil skutečnost, že v loňském roce došlo na základě požadavku MMR ČR k rozšíření projektu o problematiku dopadů hospodářské krize na odvětví cestovního ruchu v České republice včetně analýzy dostupných statistických údajů. Odpovědný řešitel projektu ve svém vystoupení doporučil zmírnit současný stav, kdy rozsah a možnosti získávaní statistických dat mají klesající tendenci od úrovně centra, přes kraje a turistické regiony až po místa cestovního ruchu, upozornil, že dostupná statistická data nejsou vždy dostatečně využívána k řešení signalizujících negativních tendencí a navíc jsou v praxi statistické podklady v některých případech nepřesně a zkresleně interpretovány.

Dalším vystupujícím byl Ing. Jiří Frumar z Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který seznámil posluchače s aktivitami ministerstva ve Výboru pro statistiku a satelitní účet UNWTO v letech 2008 – 2011 a dále informoval o projektech realizovaných v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) zaměřených na zkvalitnění statistických informací o cestovním ruchu a rovněž o plánované regionalizaci TSA v České republice.

Historickým exkurzem vývoje statistiky příjezdového a výjezdového cestovního ruchu se zabýval Ing. Karel Nejdl, CSc. Ve svém příspěvku uvedl, že s prvními číselnými údaji se lze setkat v českých zemích již ve 14. století v lázeňských místech, v 16. století se snad prvním marketingovým hodnocením situace v našich lázních zabývá Bohuslav Balbín, když píše mj. o zavedení lázeňského poplatku (Kurtaxe). První údaje statistického charakteru se začínají objevovat v 18. století, především o počtu ubytovacích kapacit. Od 19. století se pak začala kontinuálně sledovat i návštěvnost, například pomocí seznamů hostů (Kurliste). Nejdl dále hovořil o statistických údajích příjezdového cestovního ruchu v první polovině 20. století, v letech 1948 – 1989 a své vystoupení shrnul stručným seznámením o systému statistiky cestovního ruchu po roce 1989.

Analýzu cestovního ruchu v České republice od roku 2000 do roku 2009 zpracovala Ing. Alena Hellerová, ředitelka Odboru statistiky obchodu, cestovního ruchu, dopravy, informačních a komunikačních činností Českého statistického úřadu. V úvodu vystoupení informovala o statistických šetřeních strany nabídky (kapacity a návštěvnost HUZ) a strany poptávky (výběrová šetření v domácnostech o domácím a výjezdovém cestovním ruchu). Dále dokumentovala na číselných údajích vývoj kapacit a návštěvnosti, jak na celostátní, tak na krajské úrovni.

Graf č. 1 – Počet pokojů a lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v letech 2000 – 2009

Zdroj: Zpracované podle ČSÚ, 2010.

Své výstupy shrnula Hellerová následovně – kapacita HUZ v České republice prošla v poslední dekádě změnami zvyšujícími jejich kvalitu, prohloubila se disparita v rozmístění kapacit HUZ a návštěvnost HUZ se nevyvíjela rovnoměrně (negativně působil kurz koruny, povodně, teroristické útoky apod.). V úplném závěru přednášející konstatovala, že rok 2007 byl nejlepší pro příjezdový cestovní ruch, rok 2008 byl nejlepší pro výjezdový cestovní ruch a rok 2009 byl nejlepší pro domácí cestovní ruch.

Problematikou satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) a Modulem zaměstnanosti se zabýval Mgr. Zdeněk Lejsek z Českého statistického úřadu. Informoval, že celková spotřeba v příjezdovém cestovním ruchu v roce 2008 činila 129,3 mld. Kč, v domácím cestovním ruchu 110,3 mld. Kč a ve výjezdovém cestovním ruchu 92,2 mld. Kč. Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu činila 239,6 mld. Kč, přičemž příjezdový cestovní ruch se podílel 54 % a zbývajících 46 % připadá na domácí cestovní ruch.

Graf č. 2 – Saldo cestovního ruchu ČR v letech 2003 – 2008

Zdroj: Zpracované podle ČSÚ, 2010.

V roce 2008 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,8 %, na HPH pak 2,6 %. V roce 2008 byl počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu České republiky 241,2 tis. osob, z toho 21,4 % sebezaměstnaných osob a 78,6 % zaměstnanců.

Graf č. 3 – Mezinárodní srovnání významu cestovního ruchu na zaměstnanosti a hrubé přidané hodnotě

Zdroj: Zpracované podle ČSÚ, 2010.

Možnými přístupy k regionalizaci TSA se zabývala Ing. Lucie Petříčková, Ph.D., z katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze, přičemž se zmínila o jejich výhodách a nevýhodách. Zatímco Rakousko využívá přístup bottom-up, Španělsko či Finsko naopak přístup top-down.

Ing. Hana Fojtáchová, vedoucí oddělení výzkumu trhů a trendů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, informovala o prvních výstupech výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch, jehož cílem je zjistit profil domácích návštěvníků, resp. turistů v krajích, resp. regionech České republiky. Projekt probíhá v letech 2009 – 2014, a to vždy v zimní a letní etapě.

Dopady hospodářské krize na cestovní ruch a hotelnictví se zabýval Ing. Petr Studnička, z katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze. Ve svém příspěvku upozornil, že již od roku 2006 kontinuálně klesá v České republice počet přenocování, ale že mezi lety 2006 a 2009 přibylo 13.444 pokojů. Pomocí Hotel Price Index (Hotels.com) porovnával průměrné ceny za hotelový pokoj v Evropě a vybraných světových metropolích. Například Česká republika vykazuje v Evropě nejnižší průměrnou cenu za hotelový pokoj ve výši 65 liber.

Mapa č. 1 – Průměrná cena za hotelový pokoj v Evropě, porovnání let 2009/2008 v %

Zdroj: Zpracované podle Hotels.com – Hotel Price Index, 2010.

Souhrnná analýza statistických dat cestovního ruchu České republiky za léta 2000 – 2009 je v elektronické formě ke stažení na http://www.vsh.cz/cz/dokumenty-ke-stazeni-nav73/.

Závěry ze semináře přednesl prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., předseda Výboru Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu. Ve svém krátkém vystoupení mj. ocenil Český statistický úřad a Českou národní banku za sběr a zpracování statistických dat ve vztahu k cestovnímu ruchu a vyzdvihl aktivní přístup MMR ČR a ČSÚ při zpracování satelitního účtu cestovního ruchu v České republice včetně jeho plánované regionalizace.

Ing. Petr Studnička
sekretář Výzkumného centra VŠH

Fotogalerie

 

Přílohy

 

© 2009 Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. | Svídnická 506, 181 00 Praha 8 | info@vsh.cz | +420 283 101 111 | Design:Neofema s.r.o.